Změkčování vody

Nejúčinějším a z hlediska provozu a nákladů nejefektivnějším řešením problémů s tvrdou vodou je její změkčení již na vstupu do domácnosti. Existuje několik dalších způsobů, jak se s tvrdou vodou potýkat, ale níže si ukážeme proč je právě změkčení tou správnou volbou.

Iontová výměna

Nejúčinnější forma úpravy tvrdé vody - jediné faktické změkčení. Tvrdá voda je definovaná obsahem vápníku a hořčíku. více o tvrdé vodě

Voda se změkčuje filtrací přes speciální pryskyřičnou směs, tzv. ionexem, která nahrazuje ionty vápníku sodíkem. Takto upravená voda je velmi měkká a proto se dále míchá s původní původní tvrdou vodou tak, aby výsledná voda byla středně tvrdá - obsahovala vyrovnané množství vápníku a sodíku.

Jedině tato metoda mění složení vody, takže z principu zabraňuje tvoření vápenatých úsad - vodního kamene, ale i snižování účinnosti pracích prostředků. Většina úpraven vody (např. změkčovače vody Aquanis) se instalují přímo na vstup vody do domácnosti, proto pak upravenou vodu používáte kompletně v celé domácnosti.

Hlavní výhody metody změkčení vody pomocí iontové výměny:

• kompletní úprava vody v celé domácnosti
• odstranění vodního kamene
• snížení nákladů na ohřev vody
• zvýšení účinnosti pracích prostředků

Magnetická úprava vody

I tato metoda se často používá pro úpravu vody v celé domácnosti. Ačkoliv na první pohled tato metoda vypadá lákavě, zejména kvůli nižším pořizovacím nákladům, její účinnost je ve výsledku velice nízká.

Magnetická úprava vody funguje na principu změny molekulární struktury vody. Zjednodušeně řečeno jsou struktury vápníku ve vodě rozbity na menší kusy, které mají menší tendenci se usazovat. Toto ale platí pouze pro studenou vodu, jakmile je voda zahřáta, struktury se opět spojí a úsady se dále tvoří. To znamená, že s takto upravenou vodou se nezbavíte např. zanešené rychlovarné konvice nebo snížené účinnosti ohřevu vody v bojleru.

Další nevýhodou magneticky upravené vody je, že kvůli nezměněnému chemickému složení snižuje účinnost pracích prostředků a oproti změkčené vodě stoupají výrazně náklady na praní prádla.

Hlavní nevýhody metody magnetické úpravy vody:

• částečné odstranění vodního kamene (po ohřevu vody stále problém)
• vyšší energetická náročnost na ohřev vody
• nižší účinost pracích prostředků

Lokální úprava vody

Kromě kompletní úpravy vody jsou k dostání i filtry pouze lokální - např. na jeden kohoutek. Nebo existují chemické přípravky, které se při problémech s tvrdou vodou přidávají k praní nebo do myčky na nádobí.

Kohoutkové filtry

Toto jsou ve zmenšené verzi často filtry fungující na podobném principu jako úpravny změkčující vody iontovou výměnou. Vzhledem ke své velikosti jsou ale vysoce neefektivní. Jednak voda prochází takovým filtrem příliš rychle a nestačí se tedy dostatečně upravit. Nejsou regulovatelné, fungují tedy jako taková "černá skříňka" - není kontrola nad výslednou tvrdostí.

Vzhledem k rozměrům je také nemožné jednoduše regenerovat a obnovovat změkčující směs. Důsledkem je v čase kolísající kvalita vody - po instalaci filtru je více měkká, než by bylo vhodné, naopak na konci cyklu je pak už filtr méně účinný a voda je tedy tvrdší.

Změkčovací prostředy (do myčky a do pračky)

Pomocí změčovacích prostředků je možné snížit negativní důsledky tvrdé vody, ale pouze při konkrétním použití. Např. je možné přidat přípravky jako Calgon k praní, aby se voda neusazovala na topném tělese a nesnižovala účinnost praní. Řešení není nejen úplně účinné, ale hlavně je omezené pouze na praní. Nevyřeší problém s ohřevem vody nebo s vodním kamenem, který ničí vodovodní baterie. Podobě pak sesterský Calgonit, který se přidává do myčky při mytí nádobí. Nádobí je sice lépe umyté, ale tím končí efekty tohoto drahého prostředku.

Zmínkou o ceně se dostáváme k největší nevýhodě těchto prostředků. Náklady na pořízení těchto chemických prostředků ani zdaleka neodpovídají úžitku, který přinesou. Při porovnání nákladů na změkčení vody spotřebované pro jedno praní nebo mytí nádobí úpravnou pracující na principu iontové výměny a nákladů na změkčující prostředky bezkonkurenčně vítězí iontová úprava.

Hlavní nevýhody lokální úpravy tvrdé vody:

• tvrdá voda v potrubí nadále tvoří úsady - vodní kámen
• nízká a neregulovatelná účinnost
• vysoké provozní náklady